4. Den s koňmi na zámku

Dne 14.8.2016 v 9:15 byl na zámku v České Olešné odstartován již 4. Den s koňmi na zámku. Letos poprvé byly tyto hobby závody zařazeny pod ČJF ( Česká jezdecká federace ). Pro štědrost a velké zastoupení sponzorů, si zámecká stáj ve vyšších soutěžích, dovolila mezi prvních pět jezdců rozdat  ifinanční ceny. K těmto finančním cenám si prvních šest odneslo věcné ceny, první tři nejlepší kokardy a krásné medaile. V první dětské soutěži, kde jezdci a jezdkyně měli za úkol překonat kavalety ležící na zemi v co nejkratším čase, se utkalo 12 dětí.  V prvním parkuru do  60cm bylo 13 jezdců a jezdkyň. Parkur s jel o Cenu města Strmilova as outěž dekoroval pan starosta Jaromír Krátký. Dále se pokračovalo parkurem do 80cm. Tady se bojovalo mezi 19ti jezdci o cenu TQT. Zde se nám představil starobní důchodce MVDr.Antonín Černocký, bývalí ředitel Tlumačovského hřebčína, dekorující právě (svou) soutěž do 80cm.  Dále jsme mohli vidět parkur stupně ZM - cena VHZ Dis. a dekorující zástupci firmy Eva Mavercová a Ladislav Fabián. Tady už se závodilo o první finanční částky. Dále jsme viděli parkur stupně Z, cena AR Servis JH a velmi zajímavé první místo, vůz Škoda Rapid na víkend. Organizátoři opět zakomponovali do závodů tzv. Americké štafety, kde bylo úkolem dvojice překonat parkur v co nejkratším čase s povinností minimálně jednoho střídání, avšak při schození překážky se střídáním povinným. Vyvrcholením celého dne bylo Zámecké derby - Cena hlavního sponzora Velkostatku Česká Olešná s.r.o. a Premin. V hlavní soutěži se rozdalo mezi pět nejlepších jezdců celková finanční částka 3.000, -Kč, dárkové koše a kvalitní krmivo, vitamíny,minerály pro koňské závodníky  značky Premin.   Závody probíhali ve sportovní atmosféře, s velmi chutným občerstvením ( zařízeným ) místními hasiči z České Olešné. K vidění byly vystavené vozy Škoda, traktory a zemědělská technika od firmy AZ Centrum Měřín. Celé přípravy s akcí byly velmi náročné, jak technicky tak časově, ale věříme, že závodníkům i divákům se naše závody líbily. V příštím roce se pokusíme  vylepšit nedostatky ( neboť stále je co zdokonalovat ) a budeme se na vás těšit v roce dalším.

Za celou zámeckou stáj, Michaela Sýkorová.

V neděli, 3.7.2016 se v České Olešné uskutečnila cesta Pohádkovým lesem aneb Hurá Prázdniny


DĚTSKÝ KARNEVAL

Dne 27.2.2016 si děti užili karneval v Hospůdce U Pacholíků

Akce se povedla a doufáme , že příští rok si ji zopakujeme.




POSEZENÍ S HARMONIKOU


Dne 23.1.2016 proběhla podařená akce pro důchodce .

Tato akce byla pořádána OSADNÍM VÝBOREM A HOSPŮDKOU U PACHOLÍKŮ.

Na akci hrála kapela NEALKO BAND.

Tímto všem zúčastněným děkujeme .

Doufáme , že jste si zábavu užili v dobrém.

Pár fotek z akce zde .



Dne 5.12.2015 naše děti navštívili čerti s Mikulášem a andělem.





Dne 20.9.2015 proběhla zábavná akce pro děti.



Dne 12.9.2015 se uskutečnili dětské hasičské závody



3.DEN S KOŇMI  NA ZÁMKU - 16.8.2015


Letos jsme mohli vidět již 3.ročník závodů „Den s koňmi na zámku“ uskutečněný právě v České Olešné. Počasí přálo do poslední chvíle. Jen několik kapek spadlo na posledních pár jezdců. Letos jsme mohli vidět stejné soutěže jako v roce minulém, jen tentokrát počasí nezrušilo plánovanou,pro diváky atraktivní, soutěž štafety. Úkolem dvojice jezdců této soutěže bylo překonat parkur v co nejkratším čase s minimálně jedním střídáním a střídáním povinném při shození překážky. 

Celkem se konalo 6 soutěží, od těch nejmenších skůčků a tzv.kavalet a nejmenších jezdců a jezdkyň, kde nejmladší jezdkyni byly teprve 4 roky. Dohromady bylo 88 startů. Prvních pět soutěžících si odneslo kokardy,první tři ještě medaile a 1.- 6.místo bylo oceněno hodnotnými a krásnými cenami od sponzorů. Každé dítě z první soutěže si odneslo i balíček bonbonů a malou kokardičku, které vyrobila Zámecká parta, jež celou akci pořádala. Ohlas jezdů i diváků byl velmi pozitivní , proto Zámecká parta opět přemýšlí,jak ještě vylepší další  ročník .


FOTOGALERII NAFOTILI  

Foto Lukáš Krajíček, Martin Kozák - KKPhoto


-----

Ve dnech 18-19.7.2015 proběhla zdařilá akce 

Víkend plný zážitků



Děkujeme všem pořadatelům a zúčastněným dětem. 


-Dne 7.12.2014

Se konal v místní hasičárně   " VÁNOČNÍ TRH "  

- Děkujeme organizátorům , kteří se aktivně podíleli na přípravách této zdařilé akce.

Můžeme jenom popřát hezké svátky a děkujeme všem , kdo jste byli podpořit tuto akci.

A těšíme se na příští rok.

Pár fotografií z akce :   .....KLIKNI ZDE.......



- Dne 5.12.2014


Po roce nás  opět  navštívil   ČERT , MIKULÁŠ A ANDĚL.



- Dne 30.4.2013

Česká máje

fotogalerie -- zde --

 

- má formu celého stromu zbaveného, s výjimkou horní části, větví a kůry. V některých případech se holý kmen nechává stát více let a mění se pouze vrchní část, jindy se zas skládá ze dvou či tří na sebe napojených kmenů k dosažení větší výšky. Použitým stromem jsou nejčastěji jehličnany jako smrk, ale lze se setkat také s májkou z břízy. Horní část se zdobí stužkami z látek nebo krepového papíru a zavěšuje se na ní zdobený věnec. Se stavěním máje je spojen i zvyk jejího nočního hlídání před muži ze sousedních vesnic, kteří se ji snaží porazit nebo odříznout její vrchol. Pokud se jim to podaří, je to pro vesnici velká ostuda. Někdy se také staví malé máje před domy jako vyjádření úcty nebo vyznání lásky dívce.

Nejčastěji bývá máje stavěna 30.dubna nebo 1.května , ale v některých oblastech se staví v období svátku sv.Jiří,letnic nebo nejčastěji letního slunovratu. 



- Pálení čarodejnic

Pálení čarodějnic (také filipojakubská noc, Valpuržina noc nebo Beltine) se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května. Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek. Tuto noc se lidé scházejí u zapálených ohňů a slaví příchod jara. Na některých místech se staví májka. Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat, a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých jsou ukryty poklady. Hlavním smyslem tohoto starého lidového zvyku byla pravděpodobně oslava plodnosti.


Odkaz na fotogalerii    -- zde --

Děkujeme městskému úřadu ve Strmilově za podporu akce a za občerstvení pro naše malé ratolesti. 


- Dne 1.4.2013

Vítání jara - jeden z nejstarších svátku světa

Velikonoce patří k základním křesťanským svátkům.Ostatní svátky se pak odvozují vždy od data  velikonoční neděle. Podle církve připadalo Kristovo utrpení na dobu, která následovala po jarní rovnodennosti a zároveň mu předcházel jarní měsíční úplněk. Toto pravidlo je považováno za základ a Velikonoce, konkrétně Velikonoční neděle, se slaví vždy první neděli po prvním jarním úplňku.

Co se odehrává během velikonočního týdne

  • Sazometná středa

Středa před Božím hodem velikonočním. Říkává se jí škaredá nebo černá, protože se tento den vymetají saze z příbytků, tzn. že se čistí a připravují na svátky.

Tradice: 

Podle lidového obyčeje se nesmíte mračit a škaredit, jinak se budete mračit po všechny středy v roce.

  • Zelený čtvrtek

Název Zelený čtvrtek pravděpodobně vznikl z toho, že se v dřívějších dobách v tento den měla jíst jen zelená strava (špenát, zelí…), aby byl člověk zdravý po celý rok.

Tradice: 

Když zazvoní naposledy zvony, máme si zacinkat penězi, aby se u nás po celý rok držely.

  • Velký pátek

Tento velikonoční svátek je připomínkou dne smrti a ukřižování Ježíše Krista, proto je prožíván jako den ve znamení ticha, smutku a rozjímání.

Tradice: 

Velký pátek je postním dnem, tedy postem od masa a újmy v jídle. 

  • Bílá sobota

Tomuto dni se říká tzv. aliturgický den, protože se zásadně neslaví mše svatá ani jiné svátosti, kromě pomazání nemocných a svátosti smíření. Jakmile skončí Bílá sobota, skončí s ní i dlouhotrvající půst.

Tradice: 

Na Bílou sobotu se uklízí, bílí, připravuje a chystá. Pečou se mazance i velikonoční beránci, pletou se pomlázky z vrbového proutí, zdobí se vajíčka.

  • Boží hod velikonoční

Tento den vstal Kristus z mrtvých za svítání „prvního dne v týdnu”, neboli „prvního dne po sobotě”. Svým zmrtvýchvstání dovršil Boží stvořitelské dílo. Proto se křesťané v tento den začali  pravidelně scházet k tzv. lámání chleba.

Tradice: 

Na Boží hod velikonoční se provádí svěcení velikonočních pokrmů – mazanec, beránek, chleba, vejce, víno.

  • Velikonoční pondělí

V toto pondělí je pomlázka, velikonoční hodování… Chlapci chodí dům  od domu za děvčaty s pomlázkami z vrbového proutí. Šlehají dívky  a za to dostanou malovaná vajíčka. Někde je zvykem, že v úterý chodí s pomlázkou děvčata, jinde chlapce polévají vodou. 

  • Bílá neděle

Druhá neděle velikonoční. Toho dne nosili novokřtěnci naposledy bílé roucho. V dnešní době je Bílá neděle často dnem slavnostního prvního sv. přijímání.

Velikonoční symbolika

  • Velikonoční beránek

Beránek byl velmi rozšířený již v předkřesťanské tradici a to v celé středomořské civilizaci. V křesťanské církvi se beránek stal symbolem Božího beránka, Krista a znázorňuje se s praporem vítězství. Beránkem Božím je Kristus nazýván na znamení čistoty, nevinnosti a poslušnosti.

  • Velikonoční svíce

Svíce je velmi důležitým symbolem ve všech kulturách, protože světlo je chápáno jako znamení života. Velikonoční svíce symbolizuje Zmrtvýchvstalého Krista, který zvítězil nad smrtí.

Velikonoční svíce bývá často zdobena motivem kříže, na kterém jsou voskovými hřeby zdůrazněny Kristovy rány, nad křížem pak je první a poslední písmeno řecké abecedy – alfa a omega. 

  • Velikonoční věnec

  • Velikonoční vajíčko

Jelikož vejce obsahuje zárodek života, je již odpradávna symbolem plodnosti, úrodnosti, vzkříšení a života. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajíček doprovázený řadou obřadů a pověr.

  • Velikonoční oheň

Oheň se zapaluje a světí na začátku liturgie na Bílou sobotu při obřadech Velké noci. Od velikonočního ohně se zapálí velikonoční svíce, která se poté ve slavnostním průvodu vnese do temného kostela.

  • Velikonoční zajíček

Zajíc je označován za toho, kdo o Velikonocích přináší vajíčka, nejlépe ta čokoládová.

 

 

- Dne 6.1.2013 

Jak místní děvčata přislíbila ,tak proběhla akce TŘÍKRÁLOVÁ KOLEDA v naší obci.Zastavila se u každého stavení a všem popřála hodně štěstí a zdraví do Nového roku 2013 .Výtěžek z této koledy bude použit na další akce pro místní děti.

OV  chválí tuto iniciativu a plně ji podporuje.

A bude se snažit tyto akce podporovat jak organizačně tak i při získávání finanční podpory.

K+M+B 2013 V ČESKÉ OLEŠNÉ

 

V těchto dnech chodí dům od domu Tři králové s kasičkou a my jim můžeme dobrovolně přispět peníze . Je na každém z nás, jestli přispějeme nebo ne. Oni nám za to dají balený cukřík či jiné drobné odměny a na dveře nám posvěcenou křídou napíší "K+M+B"+ číslo roku". Obvykle nám přitom zpívají nejznámější tříkrálovou koledu.

 

Má dvě verze. Kratší je zkrácená (částečně pozměněná) verze té delší, méně zpívané.

 

 

 

My tři králové jdeme k vám,

štěstí zdraví, přejeme vám.

My tři králové jdeme k vám,

štěstí, zdraví vinšujem vám.

Štěstí, zdraví, dlouhá léta,

my jsme k vám přišli zdaleka.

Štěstí, zdraví, dlouhá léta,

my jsme k vám přišli z daleka.

Z daleka je cesta naše,

do Betléma mysl naše.

Daleká je cesta naše,

do Betléma mysl naše.

Co ty, černej, stojíš vzadu,
vystrkuješ na nás bradu?

Copak ty tam černej vzadu,

vystrkuješ na nás bradu?

Hrdě se k tomu hned přiznal,

že já jsem mouřenínský král.

Slunce je toho příčina,

že je má tvář opálená.

A já černej vystupuju

a Nový rok vám vinšuju.

Kdybys na slunce nechodil,

nebyl by ses tak opálil.

A my taky vystupujem

a Nový rok vám vinšujem.

Slunce je drahé kamení

od Kristova narození.

 

Herodes král z okna kouká,

vidí tři krále zdaleka.

 

Protrh se Josef ze spaní,

pojal děťátko s Marií.

 

Utíkal s ním do Egypta,

do toho slavného města.

 

Přebývejte s Kristem Pánem,

až na věky věkův. Amen.

 

A já černej vystupuju

a nový rok vám višuju.

 

A my taky vystupujem

a nový rok vám vinšujem.

 

 


- Dne 15.12.2012

V sobotu  uspořádaly místní maminky v budově bývalé hasičárny  předvánoční setkání  dětí,rodičů a babiček. Zdobily se zde perníčky ,vyráběly vánoční ozdoby a svícny.Děkujeme Městskému úřadu za finanční příspěvek a paní Sztarszichové z MŠ Strmilov za pomoc s organizací.

I přes poměrně malou účast dopadla akce úspěšně a navodila vánoční atmosféru.


- Dne 5.12.2012

Naše malé spoluobčany navštívila partička ve složení "MIKULÁŠ ,ANDĚL A ČERTI "

Mikulášskou nadílku pro místní děti  zorganizovala skupinka děvčat z naší obce.

Ze svých zdrojů pořídily dárečky, oblékly si slušivé masky a obešly celou vesnici.

Tato akce se vydařila . Děkujeme za uskutečnění akce všem , kteří se na této akci podíleli. 

Dále počítají s TŘÍKRÁLOVOU obchůzkou obce.

 Mikuláš se narodil mezi rokem 208 až 286 ve městě Patras v římské provincii Asie. Když dospěl do jinošského věku, vyhýbal se prostopášnostem ostatních chlapců, raději chodil do kostelů a snažil se zapamatovat si z Písma svatého vše, co byl schopen pochopit. Po smrti rodičů začal přemýšlet, jak užít tak velké bohatství ne k světské chvále, ale ke slávě Boží.

Byl už váženým knězem a později biskupem v Myře (nyní Demre v Turecku) kolem roku 300 a to ve velmi mladém věku. Byl velmi oblíbeným a rozsáhle činným v oblastidobročinnosti. Byl též velmi zapáleným obhájcem víry a bojovníkem proti ariánství a pohanství. Je mu připisováno zničení několika pohanských chrámů. Zároveň se též patrně zasazoval o spravedlivý přístup k cizincům a dohlížel na spravedlivý chod soudů. Nejspíše moudře, neboť se stal známým též jako ochránce nespravedlivě obviněných.

 V biskupském úřadě byl Mikuláš vzorem dokonalé lásky k Bohu i bližním. Jednou se rozšířil v celé diecézi svatého Mikuláše veliký hlad a nikdo neměl co jíst. Když muž Boží uslyšel, že do přístavu připluly lodi s nákladem pšenice, hned tam šel a prosil námořníky, aby pomohli hladem sužovanému lidu a dali jim aspoň sto měřic z každé lodi. Zdráhali se proto, aby nechybělo v císařských sýpkách. Světec jim slíbil, že nic nebude chybět. Námořníci to učinili a pak vypravovali o tom zázraku a velkou chválou vynášeli Boha v jeho služebníkovi. Muž Boží pak rozdělil obilí podle potřeby každého tak, že zázrakem nejen stačilo po dva roky k obživě, ale ještě ho zbylo dost k setbě.

 Mikuláš z Myry zemřel patrně 6. prosince v rozmezí let 345-352. Pohřben byl původně v Myře, avšak v 11. století, když se Byzantská říše potácela pod útoky četných nájezdníků, stala se Malá Asie součástí islámského světa. Pád Mikulášova hrobu do rukou muslimů vyburcoval italské námořníky, kteří v roce 1087 Myru přepadli a ostatky odvezli do Bari v Apulii. V Bari postavili k uchování drahocenných ostatků baziliku sv. Mikuláše. Kryptu s Mikulášovými ostatky posvětil roku 1089 papež Urban II.. Od té doby se v den přenesení ostatků, 8. května, konají na moři velké slavnosti. Vyzdobené čluny plují k Mikulášově soše. V předvečer oslav prochází městem historický průvod. Kroky všech směřují právě k této románské bazilice sv. Mikuláše v Bari.

 Jako všichni světci z jeho doby nebyl svatý Mikuláš z Myry nikdy oficiálně prohlášen svatým, jeho uctívání se prostě stalo součástí víry širokých vrstev a zvolna se šířila, k její největší expanzi dochází od 8. století.

 Nejznámější legendou je, že zchudlá rodina uvízla v dluzích a vše směřovalo k tomu, že otec skončí ve vězení pro dlužníky a dcery budou prodány a odvlečeny do veřejných domů (resp. tam bez prostředků a věna nakonec stejně skončí). K čemuž však nedošlo díky zásahu svatého Mikuláše, který jim podle legendy hodil oknem po jednom sáčku ze zlaťáky. Rodina tak unikla z dluhů a zbylo i na věno. Právě tato legenda se stala nejspíše podnětem k založení tradice obdarovávání, tzv. mikulášské nadílce.

 Mikuláš (Nicolaos) bylo kdysi oblíbené jméno a v historii se dochovaly zprávy hned o několika slavných mužích pyšnících se jménem, jež v překladu z řečtiny znamená "vítěz lidu". Za svatého byl prohlášen papež Mikuláš I. Veliký, žijící v 9. století, ale i vynikající augustiniánský kazatel Mikuláš Toletinský z druhé po­loviny 13. století. Mikuláš z Flue, kterému za jeho života přezdívali bratr Klaus, žil v I5. století v poustevně v Raufu ve Švýcarsku a ke konci života se mu podařilo usmířit rozvaděné kantony. Jeho zásluhou zůstalo Švýcarsko jednotným státem a nerozpadlo se v roce 1481 na znesvářené státečky. To jen tak pro informaci, aby se nikdo nespletl, který je vlastně ten pravý...

 Je patronem:

 

  • advokátů, soudců, notářů, obchodníků, lékárníků, hostinských, obchodníků s vínem, výrobců a obchodníků s parfémy

  • lodníků, rybářů, námořníků, vorařů

  • mlynářů, pekařů, obchodníků se zrním a semeny, řezníků, sládků, lihovarníků, sedláků, tkalců, obchodníků s krajkami a suknem, kameníků, dělníků v kamenolomech, knihařů, knoflíkářů, svíčkařů, hasičů

  • studentů

  • dětí a panen

  • za šťastnou svatbu

  • poutníků a cestujících

  • proti nebezpečí vody a na moři

  • ministrantů

  • zajatců

  • ke znovuzískání ukradených předmětů

  • proti zlodějům

 

Oddělovač 1

 

Hned po Barborkách (tedy 5. 12.) chodí v doprovodu anděla a čerta nadělovat svatý MikulášNehodné děti mají z čerta strach, že je strčí do pytle a odnese do pekla. Za to ty hodné odmění pamlsky. Zvyk se v této podobě u nás zachoval dodnes.

 Dříve však v doprovodu Mikuláše bylo možné spatřit i řadu dalších postav. Kromě již zmiňovaného anděla a několika čertů s řetězy, to byla také bíle oděná smrt s kosoua "laufr" (běhoun) s tlustým bičem, kterým práskal, čímž oznamoval příchod svatého Mikuláše.

 Také se traduje, že když se večer setmísvatý Mikuláš se spustí z nebe po zlatém laně nebo po pentlích a začne obcházet dědinu v doprovodu anděla a čerta, někde i jiných postav. Oblečen bývá jako biskup. Kam nepřijde, staví děti večer talíře za okno, aby je do rána svatý Mikuláš naplnil. Hodným naděluje rozličné sladkosti. Nehodným nakládá brambory, řepu či uhlí.

 


Kontakt

Osadní výbor- knihovna
Česká Olešná 378 53

Oblíbené odkazy

OSADNÍ VÝBOR

Složení zastupitelů OV Č.Olešná

Činnost osadního výboru

Zápisy ze zasedání osadního výboru

Fotokronika 

Knihovna + akce 

Firmy v obci

Vše o vodě  v obci

Strmilovské noviny

 Aktuální kurzy a počasí

 Odkazy na jiné stránky

 Plánovací kalendář

Sběrný dvůr

TOPlist